Vztah s vlastními rodiči, je považován za klíčový faktor ovlivňující vztah vlastními dětmi Tento článek se zabývá dvěma protichůdnými názory na tuto problematiku a zkoumá vliv vlastních dětských zkušeností na otcovství. Kromě toho zkoumá, jak jsou chlapci v dětství připravováni na roli otce a jaké to může mít důsledky pro jejich rodičovské působení.

Vzájemná inspirace Vliv vztahů s otci v dětství

Výzkumy vycházející z teorie sociálního učení naznačují, že muži se formují dle vzoru svých vlastních otců. Podle Bandury (1989) pozitivní a pečující vztahy s otci v dětství posilují tendence nápodoby. Tuto hypotézu podporuje několik studií, které naznačují, že pozitivní vztahy mezi otci a dětmi v dětství souvisejí s vyšší mírou pozdějších silných vztahů s vlastními dětmi (Cowan a Cowan, 1992; Sagi, 1982). Například Hofferth (1999) zjistil, že muži, kteří měli dobré vztahy otci projevovali větší odpovědnost, vřelost a dohled ve srovnání s těmi, kteří s otci dobré vztahy neměli.

Kompenzace nedostatků: Překročený rubikon

Na druhé straně kompenzační hypotéza tvrdí, že muži se coby otcové snaží nahrazovat nedostatky ve vztazích s vlastními rodiči. Synové se mohou stát lepšími, vřelejšími a bližšími otci, aby vynahradili nedostatky, které sami zažili (Roy a Smith, 2013). Baruch a Barnett (1986) zjistili, že muži, kteří vnímali negativní vztahy s vlastními otci, měli tendenci se více angažovat u svých vlastních dětí. Podobně se muži z rodin, kde otcové chyběli, často více aktivně zapojují jako otcové (Roy, 2006).

Interakce mezi minulostí a přítomností: Komplexní faktory ovlivňující vztah otců a dětí

Na vztahy otců s dětmi má vliv vzájemné působení minulých a současných faktorů. McFadden et al. (2009) zjistili, že muži s nízkými příjmy, kteří měli v dětství negativní vztahy s otci a současně špatnou aktuální situací, vykazovali nízkou míru zapojení se do péče o děti. Naopak muži s negativní dětskou zkušeností, ale pozitivní současnou situací, měli aktivní a blízké vztahy se svými dětmi. Kromě toho pozitivní vztahy s dítětem také významně ovlivňuje přítomnost druhého vřelého a podporujícího rodiče, který tak napomáhá narušit generační přenos narušeného vztahu (Shannon, Tamis-LeMonda a Cabrera, 2006).

Různé zdroje otcovství

Vliv původní rodiny na rodiočovství nelze vnímat izolovaně. Významnou roli hrají i další kulturní faktory. Roy, Buckmiller a McDowell (2008) poznamenali, že pouze polovina zkoumaných mužů uvedla, že je jejich otcové učili, jak být otcem. Dalyho (1993) kvalitativní studie zdůraznila, že muži často čerpají z více zdrojů, včetně širší rodiny, kulturních osobností a přátel, které utvářejí jejich představu o otcovství. Roy a Smith (2013) tento názor potvrdili a uvedli, že mladí muži se o otcovství učí prostřednictvím širších vztahů nejen jako synové, ale i jako sourozenci, vnuci a další.

To co nás ovlivňuje, můžeme ovlivnit

Vztahy, s vlastními rodiči ovlivňují vztahy s vlastními dětmi. Zatímco někteří jedinci se napodobují chování svých vlastních otců, jiní se snaží kompenzovat nedostatky tím, že se stanou rodiči lepšími . Zkušenosti z dětství ovlivňují možnosti a sebepojetí chlapců, kteří vstupují do otcovské role. Celkový výsledek však utváří složitá souhra minulých a současných okolností, financí a osobnosti a rodičovského stylu druhého z rodičů.

Zdroje:

  1. Bandura, A. (1989). Social cognitive theory. In R. Vasta (Ed.), Annals of child development (Vol. 6, pp. 1–60). JAI Press.
  2. Cowan, C. P., & Cowan, P. A. (1992). When partners become parents: The big life change for couples. Basic Books.
  3. Sagi, A., van IJzendoorn, M. H., Aviezer, O., Donnellan Aidan, M., Mayseless, O., & Koren-Karie, N. (eds.) (2001). Attachment in father-infant relationships: A dyadic analysis of father-infant q-sort data. Monographs of the Society for Research in Child Development, 188, Serial No. 5.
  4. Hofferth, S. L. (1999). Changes in American children’s time with fathers: 1981-1997. Demography, 36(2), 243-251
  5. Roy, K. (200.6). Multiple femininities/masculinities: Theorizing an analysis of contemporary genderwork. Gender, Work, and Organization, 13(6), 584–607.
  6. Baruch, G. K., & Barnett, R. C. (1986). Role quality, multiple role involvement, and psychological well-being in midlife women. Journal of Personality and Social Psychology, 51(3), 578–585.
  7. Roy, K., Buckmiller, T., & McDowell, H. (2008). Becoming a father: Young middle‐class men show us the models and messages for involved fathering received in childhood. Fathering, 6(1), 22-45.
  8. Scaramella, L. V., & Conger, R. D. (2003). Children’s influence on and in the family. In A. J. Sameroff, M. M. Haith, J. J. Sameroff (Eds.), The five to seven year shift: The age of reason and responsibility (pp. 93-120). University of Chicago Press.
  9. Shannon, J. D., Tamis‐LeMonda, C. S., & Cabrera, N. J. (2006). Positive and negative functions of paternal stimulation: An ethnographic study. Fathering, 4(3), 83-106.
  10. Daly, K. (1993). Birds of a different feather: Factors related to intergroup variation in juvenile social system organization in the black‐bird family (Enphagoridae, Icterinae). Ontario Ecology and Ethology Colloquium. pp. 13-14.
  11. Goodnow, J. J., & Lawrence, G. P. (2001). Political socialization in context: Life-course and generational perspectives. International Society of Political Psychology, 22, 835–849.
  12. McHale, S. M., Crouter, A. C., & Whiteman, S. D. (2003). The family contexts of gender development in childhood and adolescence. Social Development, 12(1), 125–148.
  13. Rose, A. J., & Halverson Jr, C. F. (1996). A developmental investigation of self‐concept categories: Social roles and the division of labor. Journal of Personality and Social Psychology, 71(2), 378–391.
  14. Roy, K., & Smith, M. (2013). Spools and warriors: Young men, floristry and contestations of masculinity in postindustrial economies. Work, Employment and Society, 27(2), 320-337.
  15. McFadden, E., Luben, R., Wareham, N., Bingham, S., & Khaw, K.‐T. (2009). Relationship between child and adolescent factors and carotid intima–media thickness in adulthood in the cardiovascular risk in young Finns study. Journal of the American College of Cardiology, 53(4), 251–262.