Rodiče se často setkávají s tlakem z mnoha stran. Nejsou totiž jen otci a matkami, ale i manželi a manželkami, dcerami a syny , bratry a sestrami, zaměstnanci, živiteli, kamarády a zastávají mnohé další role, v jejichž kontextu se ocitají. Tyto role jsou vyjádřením vztahu k něčemu, k dětem, rodině, manželce, manželovi, rodičům apod.

Každá z těchto rolí s sebou ideálně nese něco pozitivního, alespoň ve větší míře. Nese s sebou i nároky, kterým se snažíme dostát, seč je v našich možnostech. Je to někdy fuška a nese to s sebou stres.

Co je stres:

Stres je reakce organismu na vnější nebo vnitřní výzvy, které vyžadují přizpůsobení nebo reakci. Stres můžeme rozdělit na dva základní typy: eustres a distres, které se liší svým vlivem na jedince.(1)

Eustress

Když si říkám „Je toho dost, zvládnu to.“
  • Pozitivní forma stresu
  • Působí motivačně
  • Vyvolává pocit spokojenosti
  • Pomáhá k dosahování cílů
  • Je spojen s příjemnými emocemi
  • Podporovat lepší výkonnost a osobní rozvoj.

Distress

Když si říkám „Je toho příliš, nedám to.“

  • Negativní forma stresu

  • Působí škodlivě

  • Může vést k psychickým i fyzickým problémům

  • Je spojen s přetížením

  • Provázen úzkostí 

  • Zhoršuje kvalitu života 

Nároky a role, role a nároky

Nároky toho, co bychom měli, chtěli a potřebovali, nás mohou zahltit a způsobovat distress. Ten je pak další vážnou zátěží. Zátěží, která ve svém důsledku vede k vyčerpání a přehlcení, což se může negativně projevit ve vztazích. Kvůli snaze naplnit všechny naše role a nároky, které z nich plynou, můžeme snadno nemít kapacitu na plnění nároků, které plynou z našich rolí.  

Rodičovská role s sebou nesou mnohá pozitiva a (sebe)naplnění. Studie dokládají, že otcové prožívají větší pocity spokojenosti (2) a jsou i zdravější. Jiné studie však naznačují zvýšenou míru stresu u obou rodičů(3).

Evolučně je rodičovství velmi důležitou výzvou, která vyvolává stres. Být ve stresu není chyba, ale dobré nastavení pro přežití nás a díky nám i našich potomků. Často slýcháváme „Bylo by dobré se nestresovat“.

Ale jak se nestresuje?
Popravdě nevím, jak se něco nedělá. Jsou však na důkazech založené techniky a způsoby, které mohou napovědět, co se stresem pomáhá. A ty vám chci nabídnout v dalších řádcích. Není to však myšleno ve smyslu „Měli byste“ či snad „Musíte“, ale spíše jako „Chcete zkusit?“.

Poznejte svůj stress

K tomu, abychom mohli s něčím pracovat, potřebujeme to poznat. Potřebujeme prozkoumat, jak se stres projevuje, abychom hledali, co s tím. K tomu však potřebujeme ještě důležitější věc. Stres vnímat jako součást našeho života. Zní to banálně, ale není to tak. Pokud stres vnímáme jako negativní, tak nás to vede k tomu, abychom ho neměli a neuměli s ním pracovat. Co bych pracoval s něčím, co být nemá.

  • Jak to poznáte, že jste ve stresu?

  • Mám pocit, že nestíhám, že toho je moc.

  • Jak se u vás stres projevuje v myšlení?

  • Nemohu na něco přestat myslet, myslím na vše najednou, často zapomínám, myšlenkově se odpojuji.

  • Jak se u vás stres projevuje v těle?

  • Cítím napětí, bolesti hlavy, zad či kloubů. V rukou jak kdybych nesl tunu.

  • Jak se u vás stres projevuje emočně?

  • Jsem podrážděný, rychle se naštvu, cítím odpor k dalším úkolům, mám pocit, že vše stojí za prd..

  • V čem vám stres brání?

  • Nemůžu se zastavit, být v klidu, odpočívat, řešit další věci.

  • K čemu vás stres vede?

  • Už to nedělat, mít od všech klid, zastavit na chvilku svět, utéct.

Bezplatný on-line kurz TÁTA V KLIDU 
Zvládněte rodičovství v klidu a s přehledem

Chci se přihlásit
Pečujte o rodiče svého dítěte

Vy jste pro vaše dítě ta osoba, která je důležitá. Vaše dítě potřebuje rodiče, který na něj má kapacitu a energii. Rodič vašeho dítěte je prioritou pro něj/ní i pro vás. Naplňování svých potřeb se dítě postupně ve vývoji učí. My dospělí umíme své potřeby a jejich naplňování odložit. Odložit, ale není popřít či ignorovat. Odložit znamená přesunout je na čas, kdy si jim lze věnovat.

  • Umí si rodič vašeho dítěte naplánovat práci, nákup a vše, co je třeba? 

  • Podpořte ho, ať si naplánuje i čas pro sebe – stačí alespoň 20-30 minut denně. Jde o pravidelnost prostoru, který je jen můj

  • Vydává rodič vašeho dítěte pravidelně hodně energie?  

  • Kde a jak může tuto energii nabíjet? Jaké z těchto zdrojů jsou dostupné více a jakých je ještě potřeba?

  • Řeší rodič vašeho dítěte každý den jednu starost za druhou a zdá se, že se nedaří? ? 

  • Co se s ním společně každý den kouknout na to, co bylo fajn a co se povedlo?

Zakladatel pozitivní psychologie Martin Seligman zadával válečným veteránům, aby si každý den napsali několik věcí, které byly dobré (např. svítilo sluníčko, stihl jsem autobus, měl jsem dobrou kávu), a oproti veteránům bez tohoto úkolu se cítili znatelně lépe. (4)

Tělo je váš důležitý nástroj

Jako rodič musíte velké množství věcí ustát, vysedět či unést. Není to jen metafora, je jasně prokázáno, že stres se projevuje a ukládá v těle (5). Těžko na duši, těžko na těle. Platí to ale i naopak(6). Fyzický pohyb, dobrá strava a dostatek spánku naopak prokazatelně zlepšují náladu. Dokonce i jen koukání na zeleň je prospěšné pro naši náladu(7).

Co ještě pomáhá

    • Meditace a podobná cvičení (8)
    • Mindfulness cvičení (9)
    • Dechová cvičení (10)
    • Jaccbosonova relaxace (11)
Emoce jsou váš pohon

V rodičovství zažíváme různé emoce. Někdy je to dokonce a doslova emoční bouře. Není snad nic silnějšího než pohled na rozespalé, dojaté či šťastné dítko, které nám skáče do náruče. Děti jsou nám hodně na blízko, to co zažíváme s nimi, zažijeme s málokým. Stejně silné jako jsou ty emoce příjemné, mohou mít silnou intenzitu i emoce nepříjemné. Ano, naši miláčci nás také mohou děsit, štvát a mohou být někdy nechutní. Jedno bez druhého nejde. Jedno s druhým souvisí a střídá se to.

  • Všechny emoce jsou důležité a v pořádku.
  • Příjemné emoce nás vedou k setrvání a nepříjemné ke změně.
  • Emoce jsou informace, primárně informace o nás pro nás.
  • Je rozdíl mezi emocí a projevem emoce.
  • Emoce je lepší mít možnost bezpečně prožít, než si je zkoušet zakázat.
Práce se stressem je proces a učení

Práce se stressem je neustálý proces, proces učení. Zvládání stresu je neustálý proces, který vyžaduje odhodlání, zkoumání, učení a pravidelnou péči. Výše uvedené strategie a aktivity jsou jen některé z mnoha, které mohou rodiče využít, což může mít přímý pozitivní vliv nejen na ně, ale i na jejich rodinu. Prací se stressem nepečujete jen o sebe a rodiče svého dítěte, ale svému dítěti příkladem ukazujete, jak může samo pečovat o sebe tím, že budete nejlepším možným příkladem pro vaše děti.

Zdroje:

  1. Le Fevre, M., Matheny, J., & Kolt, G. S. (2003). Eustress, distress, and interpretation in occupational stress. Journal of managerial psychology, 18(7), 726-744.
  2. Knoester, C., & Eggebeen, D. (2006). Účinky přechodu k rodičovství a následných dětí na pohodu mužů a sociální participaci. Journal of Family Issues , 27, 1532 – 1560. https://doi.org/10.1177/0192513X06290802 .
  3. Philpott, L., Leahy-Warren, P., FitzGerald, S., & Savage, E. (2017). Stres u otců v perinatálním období: Systematický přehled.. Midwifery , 55, 113-127. https://doi.org/10.1016/j.midw.2017.09.016 .
  4. Satterfield, J. M., & Seligman, M. E. (1994). Military aggression and risk predicted by explanatory style. Psychological Science, 5(2), 77-82.
  5. Michie, S. (2002). CAUSES AND MANAGEMENT OF STRESS AT WORK. Occupational and Environmental Medicine, 59, 67 – 72. https://doi.org/10.1136/oem.59.1.67 . McEwen, B. (2007). Physiology and neurobiology of stress and adaptation: central role of the brain.. Physiological reviews, 87 3, 873-904 . https://doi.org/10.1152/PHYSREV.00041.2006.
  6. Fink, G. (2000). ENCYCLOPEDIA OF STRESS. Experimental Neurology, 212. https://doi.org/10.1016/S0014-4886(08)00242-2.
  7. Vries, S., Dillen, S., Groenewegen, P., & Spreeuwenberg, P. (2013). Streetscape greenery and health: stress, social cohesion and physical activity as mediators.. Social science & medicine, 94, 26-33 . https://doi.org/10.1016/j.socscimed.2013.06.030.
  8. Goyal, M., Singh, S., Sibinga, E., Gould, N., Rowland-Seymour, A., Sharma, R., Berger, Z., Sleicher, D., Maron, D., Shihab, H., Ranasinghe, P., Linn, S., Saha, S., Bass, E., & Haythornthwaite, J. (2014). Meditation programs for psychological stress and well-being: a systematic review and meta-analysis.. JAMA internal medicine, 174 3, 357-68 . https://doi.org/10.1001/jamainternmed.2013.13018.
  9. Jain, S., Shapiro, S., Swanick, S., Roesch, S., Mills, P., Bell, I., & Schwartz, G. (2007). A randomized controlled trial of mindfulness meditation versus relaxation training: Effects on distress, positive states of mind, rumination, and distraction. Annals of Behavioral Medicine, 33, 11-21. https://doi.org/10.1207/S15324796ABM3301_2.
  10. Paul, G., Elam, B., & Verhulst, S. (2007). A Longitudinal Study of Students‘ Perceptions of Using Deep Breathing Meditation to Reduce Testing Stresses. Teaching and Learning in Medicine, 19, 287 – 292. https://doi.org/10.1080/10401330701366754.
  11. Richardson, K., & Rothstein, H. (2008). Effects of occupational stress management intervention programs: a meta-analysis.. Journal of occupational health psychology, 13 1, 69-93 . https://doi.org/10.1037/1076-8998.13.1.69.